Cesta k hlíně
Rok 1983 mi zůstal v paměti dodnes. Jako čerstvý absolvent keramické školy v Bechyni jsem stál v Moravském muzeu, v rukou jsem držel originál Věstonické venuše a podle něj vytvářel její kopii. V tu chvíli mi došlo, jak hluboko keramika sahá do lidských dějin a jak tenhle materiál provází člověka od samého počátku. A že se k němu musím vrátit a věnovat se mu naplno.
Snadné to ale nebylo. Cesta k vlastnímu ateliéru byla v tehdejší době dlouhá a klikatá. Teprve v roce 1985 jsem postavil svou první pec – a od té chvíle se věci konečně daly do pohybu. O čtyři roky později, v roce 1989, jsme spolu se Šárkou Hanzálkovou založili Ceramic Studio.
Pak přišly cesty – Japonsko, Korea, Kanada. Na každé z nich jsem sbíral zkušenosti, díval se, jak s hlínou pracují jinde, a spolu s hromadou pokusů a omylů jsem postupně zakotvil u kameniny, struktur zdobených kobaltem, barevných glazur a hry s povrchy. Baví mě ten široký záběr. Od velkých plastik až po obyčejný hrneček, který si někdo každé ráno vezme do ruky.
V roce 2000 jsme se Šárkou založili autorskou Galerii Zlaté rybky. V roce 2005 se k nám přidala dcera Barbora – tím se kruh uzavřel. Ceramic Studio a Galerie Zlaté rybky dnes stojí vedle sebe jako dílo dvou generací jedné rodiny, místo, kde vystavují a prodávají i naši přátelé.
Od hliněné venuše z Dolních Věstonic po galerii nesoucí jméno Zlaté rybky. Jedna cesta, jedna hlína, jedna rodina.
